Izbirate objektiv in ste se izgubili v parametrih? Izvedeli bomo, kaj vse je ključno za izbiro pravega objektiva.

Kako izbrati objektiv: osnovni vodnik za izbiro

Kako dobra bo slika, ki jo boste posneli, je v veliki meri odvisno od izbranega objektiva. Kako torej izbrati tistega, ki najbolj ustreza vašim potrebam?

Takoj na začetku bi radi pojasnili, da ne obstaja objektiv, ki bi ustrezal vsem. Vedno je odvisno od tega, kaj nameravate z objektivom početi in kakšne so vaše zahteve. Drugačen objektiv boste potrebovali za snemanje predstavitvenih videoposnetkov, drugačen pa, ko boste začeli kariero profesionalnega fotografa hišnih ljubljenčkov.

Katere parametre morate upoštevati pri izbiri objektiva?

Kaj morate upoštevati pri izbiri objektiva? Ne glede na to, ali iščete navodila za izbiro objektiva Canon, Panasonic ali celo Sigma, so pravila precej enaka. Vedno je treba upoštevati naslednje parametre:

Goriščno razdaljo

Prva stvar, o kateri morate razmišljati pri izbiri objektiva, je goriščna razdalja. Objektivi se nato delijo na objektive s fiksno goriščno razdaljo in objektive z zoomom ali spremenljivo goriščno razdaljo.

Goriščna razdalja je podana v milimetrih in označuje razdaljo med optičnim središčem objektiva in tipalom fotoaparata. Kratka goriščna razdalja (na primer 24 mm) zagotavlja širši razpon in omogoča snemanje prizorov z velikim razponom, medtem ko daljša goriščna razdalja (na primer 300 mm) zagotavlja večjo povečavo in omogoča snemanje predmetov na večjih razdaljah.

Objektivi s fiksno goriščno razdaljo so preprostejše zasnove, zato gre pri njih lahko manj napak, preprosto povedano, običajno so boljše kakovosti in z boljšo svetlobno jakostjo. Da ste izbrali in vam ni treba brati več? Na žalost je vsaka prednost odkupljena z negativno stranjo, v tem primeru z manjšo odzivnostjo. Po drugi strani imajo objektivi z zoomom prednost, saj lahko zamenjate več fiksnih objektivov naenkrat, poleg tega se na potovanjih ne premikajo toliko naokoli.

Glede na goriščno razdaljo so objektivi razvrščeni na naslednji način:

-Ribjeoko (približno 8-15 mm): izjemno širokokotni objektivi, ki namerno izkrivljajo perspektivo

-Zeloširokokotni (približno 14-24 mm): Uporabljajte jih za pokrajine, arhitekturo in notranjost.

-Širokokotni (približno 24-35 mm): Uporabni za pokrajine, arhitekturo in reportaže.

-Srednje goriščnice (35-100 mm): Za naravne poglede in portrete.

-Običajni (glavni) objektivi (50 mm): Ustrezajo zornemu kotu človeškega očesa.

-Teleobjektivi (100-300 mm): Primerni za portrete, reportaže ali pokrajine.

Objektivi se uporabljajo za objektive s širokim razponom leč, npr

Še en dejavnik, ki ga morate upoštevati, je svetlobna jakost objektiva, tj. sposobnost objektiva, da prepušča svetlobo. Natančneje, to je razmerje med premerom odprtine objektiva in goriščno razdaljo. Vrednost zaslonke vpliva tudi na globinsko ostrino. Za majhno globinsko ostrino (neostro ozadje) potrebujete svetel objektiv, za veliko globinsko ostrino pa lahko shajate z manjšo zaslonko.

Svetlost je označena s črko f in številčno vrednostjo. Objektivi z nižjim številom (npr. f/1,4) prepuščajo več svetlobe kot objektivi z višjim številom (npr. f/4). Na splošno imajo objektivi s fiksno goriščno razdaljo boljšo zaslonko kot objektivi z zoomom.

V prevodu to pomeni, da nižja kot je številka, manj časa potrebujemo za osvetlitev in manjša je nevarnost, da bo slika neostra. Če želite snemati ali fotografirati v slabih svetlobnih pogojih, ne morete brez objektiva z dobro zaslonko.

Stabilizacija slike

Če ne boste ves čas uporabljali stativa, boste cenili možnost vklopa stabilizacije slike, ki bo nadomestila manjše premike rok. Stabilizacija slike pride prav pri dolgih goriščnicah, ko morate na primer uporabljati daljše čase zaklopa in je večja možnost zameglitve slike, tako pri fotografiranju kot pri snemanju videoposnetkov. Seveda ne bo v celoti nadomestila stativa, vendar bo vseeno zelo pomagala pri odpravljanju tresljajev. Slaba stran stabilizacije je, da zanjo dodatno plačate, objektivi pa so tudi težji.

Združljivost fotoaparatov

Že imate jasno predstavo o tem, kaj potrebujete pri osnovnem fotoaparatu. Zdaj morate izbrati še objektiv, ki bo združljiv z ohišjem fotoaparata.

Na voljo so objektivi za senzorje polnega okvirja in Super35 ali APS-C. Glavna razlika je v fizični velikosti slikovnega senzorja. Objektive polnega okvirja (full frame) lahko uporabljate na tipalih APS-C, vendar se bo v primerjavi s polnim okvirjem spremenil zorni kot, natančneje ta sprememba ustreza goriščni razdalji, pomnoženi z 1,6. In kaj s tem mislite? Takšen objektiv z goriščno razdaljo 50 mm se bo na primer obnašal kot objektiv z goriščno razdaljo 80 mm. Če bi uporabili objektiv APS-C v razmerju do polnega okvirja, ne bi upodobili celotnega območja senzorja in na posnetkih bi imeli črne robove ali v najslabšem primeru samo krog na sredini črnega polja.

Da stvar ni tako preprosta, različne znamke uporabljajo različne bajonete (sistem pritrditve objektiva na ohišje). Znamke, ki izdelujejo fotoaparate in objektive (Sony, Canon, Nikon ...), imajo posebne bajonete. Proizvajalci objektivov (npr. Sigma) nato izdelujejo objektive v več različicah, da so združljivi z bajoneti proizvajalcev fotoaparatov. Zato dobro preberite opise izdelkov, ki vedno vsebujejo te informacije.

Na jaké parametry se při výběru objektivu zaměřit

Co je tedy potřeba při výběru objektivu zohlednit? Ať už hledáte návod, jak vybrat objektiv Canon, Panasonic nebo třeba Sigma, jsou pravidla prakticky stejná. Vždy je potřeba brát v potaz následující parametry:

Ohnisková vzdálenost

První věcí, na kterou byste měli při výběru objektivu myslet, je ohnisková vzdálenost. Podle ní se pak objektivy dělí na objektivy s pevným ohniskem a na zoom objektivy neboli objektivy s proměnnou ohniskovou vzdáleností.

Ohnisková vzdálenost se udává v milimetrech a značí vzdálenost mezi optickým centrem objektivu a senzorem fotoaparátu. Krátká ohnisková vzdálenost (například 24 mm) poskytuje širší záběr a umožňuje fotografovat scény s velkým rozsahem, zatímco delší ohnisková vzdálenost (například 300 mm) poskytuje větší zoom a umožňuje zaznamenávat objekty na větší vzdálenosti.

Objektivy s pevným ohniskem jsou konstrukčně jednodušší, takže se na nich může pokazit méně věcí, jednoduše řečeno tedy bývají kvalitnější a s lepší světelností. Že máte vybráno a nemusíte číst dál? Bohužel, každá výhoda je vykoupená nějakým negativem, v tomto případě menší pohotovostí. Zoomy pak zase nabízí výhodu v tom, že jimi nahradíte i několik pevných objektivů najednou a při cestování se tolik nepronesou.

Podle ohniskové vzdálenosti se objektivy rozdělují následovně:

·       Rybí oka (cca 8–15 mm): Extrémně širokoúhlé objektivy, které úmyslně deformují perspektivu

·       Ultra-širokoúhlé (cca 14–24 mm): Využijete je na krajiny, architektury a interiéry.

·       Širokoúhlé (cca 24–35 mm): Vhodné na krajiny, architekturu i reportáže.

·       Střední ohniska (35–100 mm): Pro přirozené zobrazení a portrét.

·       Normální (základní) objektivy (50 mm): Odpovídají zornému úhlu lidského oka.

·       Teleobjektivy (100–300 mm): Vhodné pro portrét, reportáže nebo krajinu.

Světelnost

Dalším faktorem, který byste měli zvážit, je světelnost objektivu, tedy schopnost objektivu propouštět světlo. Konkrétně je to poměr průměru clony objektivu a ohniskové vzdálenosti. Hodnota clony má také vliv na hloubku ostrosti. Pro malou hloubku ostrosti (rozostřené pozadí) potřebujete světelný objektiv, u vysoké hloubky ostrosti si vystačíte s menší světelností.

Světelnost se značí písmenem f a číselným údajem. Objektivy s nižším číslem (například f/1.4) propouští více světla než objektivy s vyšším číslem (například f/4). Obecně mívají lepší světelnost objektivy s pevným ohniskem než zoomové objektivy.

V překladu to znamená, že čím nižší číslo, tím kratší čas je potřeba k expozici a tím je menší riziko, že bude obraz neostrý. Pokud chcete natáčet nebo fotit za zhoršených světelných podmínek, bez objektivu s dobrou světelností se neobejdete.

Stabilizace obrazu

Pokud nebudete využívat stativ, určitě oceníte možnost zapnout stabilizaci obrazu, která kompenzuje drobné pohyby ruky. Stabilizace obrazu se hodí třeba při dlouhých ohniskových vzdálenostech, kdy musíte používat delší časy a je tak více šancí na rozklepání obrazu, a to jak při focení, tak i při natáčení videí. Samozřejmě stativ plnohodnotně nenahradí, ale s eliminací otřesů pomůže i tak velmi slušně. Nevýhodou stabilizace je, že si za ni připlatíte a objektivy jsou také těžší. Pokud zvažujete také pořízení stativu, určitě si přečtěte náš článek jak vybrat stativ, ve kterém je shrnuto vše, co k výběru stativu potřebujete znát.

Kompatibilita s fotoaparátem

Už máte jasno v tom, co v základu potřebujete. Teď je ještě potřeba vybrat takový objektiv, který bude kompatibilní s tělem foťáku.

Existují objektivy pro full frame i Super35 neboli objektivy pro APS-C snímače. Hlavní rozdíl je ve fyzické velikosti obrazového snímače. Full frame (plnoformátové) objektivy lze použít na APS-C snímače, ale dojde ke změně úhlu záběru ve srovnání s full frame objektivy, konkrétně tato změna odpovídá ohniskové vzdálenosti vynásobené číslem 1,6. A co si pod tím představit? Například takový objektiv s ohniskovou vzdáleností 50 mm se bude chovat 80 mm objektiv. V případě, že byste použili APS-C na full frame objektiv, nevykreslí se vám celý prostor snímače a na záznamu budete mít černé okraje nebo v horším případě pouze kruh uprostřed černého políčka.

Aby to nebylo úplně jednoduché, používají různé značky různé bajonety (sytém uchycení objektivu k tělu). Značky vyrábějící foťáky i objektivy (Sony, Canon, Nikon…) mívají specifické bajonety. Někteří výrobci pak dělají objektivy v několika variantách tak, aby byly kompatibilní s bajonety i ostatních výrobců fotoaparátů (např. objektivy Sigma). Proto dobře čtěte produktové popisky, ve kterých je tato informace vždy uvedená.

TIP: Pokud zvažujete pořízení nového foťáku, nezapomeňte se podívat na náš článek, ve kterém se zabýváme tím, jak vybrat fotoaparát.